Kůže
Kůže
Kůže jako materiál obecně vznikl jako vedlejší produkt potravinářských produktů při zpracování dobytka. Pro nábytkářský průmysl je využívána zejména kůže hovězí, pro oděvní a obuvnický pak kůže vepřová, kozí a ovčí. Zpracování kůže je proces technologicky velmi náročný, zahrnující přibližně dvacet fází zpracování, což se promítá do ceny kůže. Ze surové kůže je třeba odstranit srst, zbytky tuku a přebytečných tkání a nečistot. Následně vzniká takzvaná holina, kterou je třeba vyčinit.
V nábytkářském průmyslu se využívají dvě základní úpravy kůže, a to kůže impregnovaná a naturální. Impregnovaná kůže je opatřena několika vrstvami impregnace. Takto ošetřená kůže poskytuje dlouhou životnost a minimální údržbu. Tyto ochranné vrstvy nejsou znatelné, ale výrazně zpomalují stárnutí kůže, brání znečištění i poškození a zejména také vstřebávání tekutin, což může kůži nezvratně poškodit. Obecně platí pravidlo, že čím více impregnačních vrstev, tím je kůže odolnější, což se ovšem projeví na ceně materiálu.
Naturální typ kůže se používá bez jakéhokoli povrchového ošetření. Díky absenci ochranných vrstev se běžným užíváním na povrchu vytvoří patina, která materiál chrání. Kůže tak získá originální a přírodní vzhled.
Kůže jako přírodní materiál má jedinečné vlastnosti. Nelze tedy očekávat, že na jednotlivých částech nábytku bude neustále stejná textura povrchnu. Můžeme nalézt místa jemnější i hrubší.
Péče o kožený nábytek
Pokud o kůži přiměřeně pečujeme, je v podstatě nezničitelná. Je třeba se vyvarovat výrazným změnám teplot a dlouhodobému vystavování slunečním paprskům a vysokým teplotám (např. umístění u zdrojů tepla), neboť kůže ztrácí svoji elasticitu a schopnost pracovat, tvrdne a blednou barvy. Z domácích mazlíčků je pro kožený nábytek nebezpečná kočka, její drápky mohou na koženém nábytku zanechat nevratné poškození.
Co se týká čištění kožených výrobků, zde paltí, že méně znamená více. Kůže svůj luxusní vzhled získává používáním, a někdy jsou již nové výrobky opatřeny umělou patinou. Časté čištění se nedoporučuje, a v žádném případě nelze používat leštící přípravky, pasty a univerzální čističe či přípravky na péči o obuv. V případě např. mastných skrvrn není důvod k panice. Po jistém čase se skvrna absorbuje a do jisté míry rozptýlí, takže nakonec zůstane skvrnka stova znatelá. Neznamená to ale, že bychom k údržbě doporučvali mastné přípravky (sádlo, dětské olejíčky, indulonu a podobně), což velmi často slýcháme jako lidové a osvědčené prostředky pro péči. V případě znečištění je vhodné použít přípravky určené k čištění kůže, nikoli prací prášky, aviváže, jary a jiné chemické čističe. V důsledku toho vnikají na kůži barevné mapy z důvodu vymytí barvy, dále se kůže vysuší, odmastí, následně tvrdne a praská. Při menším znečištění můžeme použít mýdlo s nízkým Ph a hadříkem navlhčeným v mýdlově vodě se krouživými pohyby pokusíme skvrnu odstranit.
Běžné ošetření formou impregnace by mělo probíhat jeden až dvakrát do roka.